Dlouhé oslavy nového roku u Bajkalu

 
Stalo se, že v poslední době trávím hodně času na Sibiři, hlavně v Irkutsku.

Poprvé jsem tu nyní zažil i novoroční oslavy. Nový rok tu lze slavit hodně dlouho, od 31. prosince až do května. Naše vánoce (zde je zvou "katolické") tu zatím slaví málokdo. Zimní svátky tu začínají velikou oslavou "mezinárodního" (gregoriánského) nového roku, což je zde stále ještě hlavní zimní (novoroční) svátek. 31. prosince večer se, obvykle v kruhu rodinném, hodně hoduje. Hlavní jídlo přitom končí těsně před půlnocí. Hned po půlnoci si lidé rozdávají mnoho dárků přesně tak jako lidé v Čechách po štědrovečerní večeři. Potom je ještě zvykem jít i na několik hodin na procházku po slavnostně vyzdobeném centru města, nebo v Irkutsku (pokud zrovna není −30°C) je třeba možno bruslit s dědou Mrázem a Sněhurkou od jedné v noci na velkém kluzišti na přehradě na řece Angaře ve stínu ledoborce-múzea.

Pak 7. ledna (t.j. 25. 12. podle starého juliánského kalendáře) přijdou pravoslavné vánoce. Ty se zatím mimo pravoslavné kostely neslaví nijak bouřlivě. Někteří i nevěřící lidé si je však mohou i doma nějak připomenout, třeba dalšími malinkými dárky - nejspíš se kolem nich teprve začínají vytvářet nové tradice. Ruská vláda se právě letos rozhodla vrátit k tradici dlouhých zimních svátků a tak bylo poprvé celých 11 nepřetržitých dní pracovního klidu až do 11. ledna včetně. Skoro po celou tu dobu mládež odpalovala všelijaké rakety (jak se jinde děje jen či hlavně na silvestra) k veliké nelibosti četných irkutských psů. Do těch 11 dnů se už nevešel tzv. "starý nový rok" slavený 14. ledna (což byl 1. leden podle juliánského kalendáře). Rusové mají svůj starý nový rok ráadi i když se už neslaví tak bouřlivě jako ten moderní gregoriánský nový rok. Všichni si ho připomínají a slaví se i neformalním večírkem na pracovištích v jeho předvečer 13. ledna. V které jiné zemi se slaví nový rok dvakrát za sebou!

K této řadě svátků je možno přidat i pravoslavný svátek výročí Kristova křtu (Kreščenie), který se slaví 19. ledna. V pravoslavné církvi se křtí úplným ponořením těla do vody. Mnozí lidé slaví tento svátek opakováním svého (či snad Kristova) křtu nořením se do ledové vody v dírách vysekaných v ledu jezer či řek na k tomu vybudovaném místě zvaném Jordán i v krutých sibiřských mrazech hluboko do noci.

Dále se zde připomíná, pozoruje a někdo i slaví lunární čínský a burjatský (Burjati jsou blízcí příbuzní Mongolů, budhisté, žijící na území Ruska, hlavně ve své autonomní republice na jih od Bajkalu) nový rok, který právě začal 9. února, stejně jako ve většině ostatních azijských zemí.

Celá tato série bajkalských nových roků skončí až v květnu, kdy slaví nový rok Evenkové, dosti početný národ, který stejně jako Burjati obýval okolí Bajkalu před příchodem Rusů do těchto končin. Pro každého evenkského lovce začíná nový rok individuálně když uslyší první jarní zakukání kukačky. Po této výzvě se modlí k evenskému bohu lesů za hojná stáda lesní zvěře a úspěšný lov po celý začínající nový rok.

Možná se zde mezitím slaví i další nové roky, o nichž ještě nevím.

Takže štastný nový rok všem (vyberte si sami ten, který vám nejlépe vyhovuje)!